61 / 70
Požáry
V noci z 18. na 19. září 1929 vypukl v místní části Nová Hospoda požár, při němž zcela
shořela usedlost čp. 49 majitele Rudolfa Wabry ze Žatce. Protože nebyla k dispozici žádná voda,
museli se hasiči omezit na ochranu okolních usedlostí. K uhašení trosek se musela přivézt voda z
obecního rybníka. Bytové zařízení rodiny Jacklů, která tam bydlela, se podařilo zachránit. Příčina
požáru není známá.
V noci z 24. na 25. listopad 1929 shořela teprve dva roky stará stodola, která stála při
silnici na Malou Černoc mezi domy čp. 103 a 106. Patřila Josefu Černému z čp. 100. Shořely
tam zásoby slámy a krmiva různých nájemců. Také v tomto případě je příčina požáru neznámá.
Shořela ale jen střecha a část stodoly. Majitelovy zásoby krmiva, uskladněné v klenuté části stodoly,
zůstaly nedotčeny. Při obou požárech bylo štěstí, že nefoukal vítr.
(s. 120) Ceny chmele v roce 1929. Krize zemědělství
Přes předcházející krutou zimu a sucho na jaře a v létě byla sklizeň dobrá. Výsledky sklizně obilí a
chmele výrazně překonaly předchozí rok. Méně uspokojivá byla sklizeň pícnin. Ceny prvně
jmenovaných produktů ale bohužel zůstaly daleko za očekáváním. Ceny obilí nebyly tak nízko od
konce války. Ceny chmele jsou dokonce pro naše pěstitele hotovou katastrofou, protože nepokrývají ani
provozní náklady (např. odměna za kopu načesaného chmele v úkolové práci je 18 Kč, odměna
česáče za ¼ hl činí 2 Kč). Chmelařství tak utrpělo velké ztráty. Zatímco se průměrné loňské ceny
pohybovaly kolem 1600 Kč za 50 kg, nasadily první letošní nákupy cenu 600 Kč. Velká snaha
pěstitelů chmel prodat cenu ještě srazila, takže se zde prodával většinou za 450 550 Kč. Ani
–
označení Chmel z Údolí Zlatého potoka na cenu neměl větší vliv. V jiných oblastech se dokonce
„
“
dosáhlo ceny jen 300 Kč. Snahu pěstitelů chmel prodat dobře dokumentuje skutečnost, že zatímco
loni v době Velkočernockých slavností (28. září) se prodalo necelých 200 žoků, letos už bylo
prodáno 1200 žoků, takže bylo uskladněných už jen asi 300 žoků. Ty se ale do Vánoc prodaly
skoro všechny. Chmel z loňska, který zbyl, se prodával po 80 Kč za 50 kg.
Chmelařství je hlavní zdroj příjmů zdejších obyvatel. V dobrých letech hospodáři především investují
do zařízení na obhospodařování půdy, nákupu nových strojů apod., takže jen málokterý má nějakou
finanční rezervu. Naše zemědělství se tak nachází v těžké krizi, mnozí stojí před krachem. Nedodržují
se lhůty splatnosti, Raiffeisenka je prázdná a není ve stavu poskytovat půjčky, protože lidé peníze
neukládají a nenabíhají ani úroky z půjček. Splátky dluhů za vápno, dráty, umělé hnojivo, uhlí atd.
se odsouvají na další hospodářský rok, protože peníze za letošní chmel splácení neumožňují. Všude se
škrtá i na nutných výdajích. Obyvatelstvo, které dosud prožívalo dobrá chmelařská léta, je naplněno
pocity sklíčenosti, exekuce jsou na denním pořádku. Pro chudší obyvatele je štěstím, že letošní zima
byla tak mírná. Konečně začala letošní sklizeň. Starý, dávno přezrálý chmel bylo možné očesat,
čímž se plochy chmelnic poněkud zmenšily. Stále jsou ale příliš velké s ohledem na reálné možnosti
odbytu, takže vyhlídky na příští rok, resp. na cenu chmele, nejsou příliš optimistické.
(s. 121) Myslivecká statistika
V roce 1929 byla odstřelena následující zvěř. První čísla se vztahují na obecní, druhá na
černínskou honitbu. Srnčí zvěř: 1, 3; zajíci: 31, 150; králíci: 12, 58; tetřevi: 0, 1; bažanti: