3 / 70
Obecní kronika
Velké Černoci
V roce 2016 přeložil PhDr. Bohumír Roedl
Ediční poznámka
Obecní kronika Velké Černoci je uložena na Obecním úřadu v Měcholupech. Kronikářskými zápisy je
popsána na stranách 21 82, 113 124 a 127 131. Před stranou 113 je vlepený neúplný tisk,
–
–
–
popisující odhalení památníku císaře Josefa II. v roce 1881. Chybějící stránky jsou vytržené. Kniha
je razítkem stránkována až do strany 350, většina listů mezi stranami 138 350 je rovněž
–
vytržena. Od strany 132 je kronika počmárána a zaplněna různými českými vpisky, dětskými
obrázky a čmáranicemi. Některé vpisky jsou datovány rokem 1965 (s. 229, 315). Kronika je
velice poškozená tvoří pouhé torzo.
Jazyk kroniky je německý, psána je kurentním písmem. Na rukopisu lze rozeznat čtyři písařské
ruce: s. 21 82, 113 124, 127 130 a 131. Dochovaný text začíná přepisem hospodářských
–
–
–
archiválií z 18. století a první poloviny 19. století týkajících se Velké Černoci. Po retrospektivních
zápisech popisujících události z 2. poloviny 19. století začíná chronologické líčení přibližně rokem
1900. Zápisy prvního z kronikářů končí lednem 1923, pasáž druhého zahrnuje období 1928
–
1930, z třetího textu zbyl pouze rok 1930 a poslední zápis, psaný opět odlišnou rukou, je z roku
1932. Jméno žádného z kronikářů nelze identifikovat. Vzhledem k tomu, že stránky 132 138,
–
které se dochovaly a navazují na poslední zápis, byly původně prázdné (dnes jsou novodobě
počmárané), je možné, že na straně 131 kronika původně končila.
S výjimkou tisku před stranou 113 je kronika doslovně přeložena. Pokud to editor považoval
za nutné, vložil do textu poznámku nebo vysvětlivku. Tyto doplňky jsou vždy v hranatých závorkách
a psány kurzívou. Nečitelná místa jsou vyznačena třemi tečkami v hranatých závorkách. Určitý
problém představovala transkripce křestních jmen obyvatel obce. Němečtí kronikáři důsledně používali
německé podoby jmen (Johann x Jan, Franz x František, Anton x Antonín aj.) Zejména po roce
1918, kdy se počet Čechů ve vsi zvětšil, je možné, že křestní jména měla českou podobu, to však bez
studia archivních materiálů nelze zjistit. Křestní jména byla proto počeštěna jen v těch případech, kdy
bylo z kontextu nepochybné, že zmíněná osoba byla české národnosti. Počátky každé stránky jsou v
textu vyznačeny tučným písmem v závorkách.