5 / 70
Dále na další poplatky téže milici 15 kop, 10 grošů a 3 pfeniku.
¾
Dále na roční plat kontribučního písaře 3 kopy, 16 grošů a ½ pfeniku.
Dále na plat posla krajského úřadu, náklady vzniklé krajskému úřadu a do krajské pokladny jednu
kopu 54 grošů.
Dále na exekuční poplatek z nezaplaceného dluhu 3 kopy 48 grošů.
Celkem zaplatí obec na dani na rok 1731 částku 263 kop, 28 grošů a 4 7/8 pfeniku.
V letech 1790 až 1802 si za 1269 zl. 40 kr. vídeňské měny propachtovali obyvatelé obce zdejší
černínský vrchnostenský dvůr. Nájemní smlouvu potvrdil 12. června 1790 majitel panství hrabě
Jan Rudolf Černín a 1. července 1790 (s. 23) Ignác z Lilienfeldu z Krajského úřadu v Žatci.
Po uplynutí této doby byla nájemní smlouva za stejnou částku o devět let, až do roku 1811,
prodloužena. Nehledě na tento nájem ale zůstaly robotní povinnosti zdejších poddaných v platnosti.
Prokazuje to seznam fůr s povozy, které museli místní majitelé usedlostí v roce 1809 odvozit.
Seznam je následující:
Wenzl Dörr a Josef Friedrich jsou povinni odvézt potahem se dvěma koňmi fůru chleba ze Žatce do
Plané. Každý 32 dní v roce.
Johann Schubert a Wenzl Schüller jsou povinni odvézt 20 centýřů [asi 900 kg] sena ze Žatce do
Libkovic, každý šestkrát do roka.
Johann Schubert a Anton Melzer jsou povinni odvézt 10 sudů soli z Chomutova do Brodů.
Schubert pětkrát do roka, Melzer se spřežením o jednom koni dva a půl dne do roka.
Josef a Anton Woworští jsou povinni odvézt seno ze Žatce do Lnářů. Každý dvacetkrát do roka.
Josef Riedl, Josef Grimm a Josef Friedrich jsou povinni odvézt z Podbořan do Prahy ročně
patnáct fůr sucharů do roka.
Josef Grimm a Wenzl Woworský jsou povinni vozit seno ze Stachova do Terezína, každý z nich 7 a
půl dní do roka.
Josef Schubert je povinen vozit šest pytlů ovsa z Blšan do Prahy 7 a půl dní do roka.
Robotní výkony nad tyto povinnosti vrchnost platila. V roce 1830 byla týdenní robota omezena na
určitý počet dní v roce. Tak například zdejší sedlák Johann Dörr z čp. 26 robotoval 17 dní,
Bernard Zenß z čp. 33 celkem 10 dní, majitelé čp. 9 celkem 41 dní za rok. Domkáři nevlastnící
pozemky vykonávali v té době 13 dní ruční roboty, nebo se mohli vrchnostenskému úřadu vyplatit
částkou 2 zl. 10 kr.
Nařízením Josefa II. byly pro případ neúrodných let u každého vrchnostenského úřadu zřízeny
obilní kontribuční a daňové finanční fondy. Z nich se mělo pomoci postiženým sedlákům. Tyto
fondy spravoval příslušný vrchnostenský úřad. Sedláci museli každoročně, podle velikosti svého
hospodářství, odvádět určité množství obilí (obilní kontribuční fond) do kontribučních sýpek. (Pro
Velkou Černoc byla příslušná sýpka v Siřemi. Tuto sýpku pak odkoupila siřemská obec pro školní
účely). A také určitou částku peněz k daňovým účelům (daňový finanční fond). Následující seznam
obsahuje jména těch majitelů usedlostí z Velké Černoci, kteří v josefínské době položili základy k těmto
fondům: (s. 24)
Panství Krásný Dvůr, vesnice Velká Černoc
Dům
čp.
Jméno majitele
Celková výměra
Jitra
[0,575 ha]
Sáhy [3,6
m2]